Rozhodnutí Výkonného výboru Českého svazu jachtingu o zrušení Sportovního střediska mládeže (SpS) pro lodní třídu RS Feva, nejpočetnější dvouposádkovou juniorskou třídu v České republice, zvedlo vlnu kritiky mezi trenéry, rodiči i zástupci asociací a klubů. Tento kontroverzní krok, který ignoroval jasné stanovisko Sportovního úseku i Komise mládeže, zpřetrhal logickou linii přípravných kategorií a otevřel otázky ohledně střetu zájmů, nedostatečné komunikace i absence dlouhodobé vize vedení ČSJ.
Procesní kroky spojené se zrušením SpS Feva
Rozhodnutí zrušit SpS pro lodní třídu RS Feva padlo na jednání Výkonného výboru, které se konalo ve čtvrtek 12. prosince 2024. Samotné rozhodnutí není v zápisu z jednání podrobněji odůvodněno, nalezneme zde pouze následující informaci: „Po následné diskuzi členů VV ČSJ, mj. i v návaznosti na rozpočet kapitoly komise mládeže a každoroční snižování dotací NSA na tuto kapitolu, Marek Pavlovský předložil návrh na zrušení SpS Feva a zároveň vypovězení smlouvy s trenérem SpS Feva. Návrh usnesení: Výkonný výbor ČSJ schválil zrušení SpS Feva a vypovězení smlouvy s trenérem SpS Feva.“
Abychom lépe porozuměli celé situaci, je třeba zasadit ji do širšího kontextu a přiblížit postupný vývoj celého procesu.
Podle Miroslava Horáka, reprezentačního trenéra třídy RS Feva, obsahoval návrh rozpočtu Sportovního úseku (SÚ), který 2. prosince 2024 zaslal Štěpán Novotný, sportovní manažer a místopředseda VV ČSJ zodpovědný za juniorský a reprezentační sport, navýšené prostředky pro Sportovní centrum mládeže (SCM) ILCA.
Toto navýšení činilo 395 000 korun a mělo pokrýt náklady na druhého trenéra pro třídu ILCA. V kontrastu s tím bylo řečeno, že pokud má třída RS Feva nadále disponovat financemi ve výši 388 000 korun na svého trenéra, bude nutné snížit rozpočet pro závodníky této třídy o 75 %. Tento návrh vyvolal nesouhlasnou reakci Komise mládeže (KM), která se proti tak razantnímu omezení rozpočtu pro závodníky ohradila.
Výkonný výbor (VV) poté zadal Sportovnímu úseku, aby provedl analýzu stávající situace a předložil návrh složení posádek SpS Feva na rok 2025. Sportovní úsek v souladu s tímto zadáním projednal jednotlivé posádky a návrh schválil. Navržené složení SpS bylo následně předloženo VV, což potvrzuje zápis ze schůze SÚ z 3. prosince 2024. To naznačuje, že i v této fázi existovala jednoznačná podpora KM a SÚ pro pokračování SpS Feva. Přesto však v návrzích smluv se členy SpS a SCM na následující rok, které byly zaslány Štěpánem Novotným o den později, tedy týden před rozhodnutím VV, již posádky za RS Feva podle zjištěných informací zcela chyběly. Na jednání VV 12. prosince 2024 byl poté návrh na složení SpS RS Feva pro rok 2025 předložen k hlasování. Návrh však nebyl schválen, jelikož většina členů VV se hlasování zdržela. To samo o sobě svědčí o určité váhavosti či nejednotě v přístupu k této lodní třídě a k takto radikálnímu kroku.
Po neschválení návrhu složení SpS předložil Marek Pavlovský návrh na úplné zrušení SpS Feva. Tento krok byl odůvodněn finančními důvody, zejména poklesem dotací Národní sportovní agentury (NSA) na mládežnický sport. Navrhovatel argumentoval potřebou snížit výdaje v kontextu omezeného rozpočtu, přičemž uvolněné prostředky měly být převedeny na jiné lodní třídy, zejména na třídu ILCA. Ve skutečnosti však došlo k opačnému postupu – nejprve byl navýšen rozpočet SCM ILCA a teprve následně bylo zdůvodněno, že na SpS RS Feva nezbývají finanční prostředky.
Hlasování o zrušení SpS Feva dopadlo jednoznačně ve prospěch návrhu. Pro návrh hlasovali Jiří Hýža, Štěpán Novotný, Marek Pavlovský, Petr Přikryl, Martin Soušek a Radim Vašík. Petra Kafková se zdržela, proti nebyl nikdo. V tomto momentu bylo rozhodnuto nejen o zrušení SpS, ale i o ukončení smlouvy s trenérem.
„Bezkoncepčně ohýbáte pravidla dle potřeby!“: Jak VV ČSJ přijímá rozhodnutí
Tento krok, který přišel bez předchozího varování a vysvětlení, vyvolal mezi členy jachtařské komunity vlnu rozhořčení a zpochybnil transparentnost i profesionalitu Výkonného výboru ČSJ. „Tohle je opravdu těžká podpásovka od Českého jachtingu. Kultura a úroveň každé větší či menší společnosti nebo komunity se mimo jiné posuzuje podle toho, jak predikovatelně a transparentně jedná a rozhoduje její volené vedení,“ shrnuje rozhodnutí Petr Bříza, předseda ALT RS.
Právě kultura v oblasti rozhodování VV je již dlouhodobě problematická. Rozhodnutí, která VV přijímá, často působí jako nečekaná a těžko predikovatelná. Co je ještě více znepokojující, mnoho těchto rozhodnutí, včetně těch nejzávažnějších, probíhá bez předchozí diskuze a s procesními nedostatky. Často se stává, že pravidla jsou měněna dodatečně, aby bylo vše uvedeno do souladu s nově přijatým stanoviskem. Konkrétními příklady, které ilustrují tyto problémy, je výběrové řízení na trenéry lodních tříd Optimist a ILCA, zřízení Sportovního úseku v minulém roce, změny v koncepci a struktuře HZS, a v neposlední řadě také poslední krok, tedy zrušení SpS pro lodní třídu RS Feva, jak uvádí Pavel Havelka, člen a trenér RS Feva v YC Pardubice.
V tomto konkrétním případě byla nejprve schválena nová sestava SpS pro následující období, včetně jmenování trenéra ze strany Sportovního úseku. Následně však přišlo rozhodnutí o zrušení celého střediska. Tento krok vyvolal mnoho otázek, především proč bylo zrušeno právě SpS třídy RS Feva, když jeho složení bylo dříve schváleno odbornou komisí, navíc bez jakékoliv reflexe této skutečnosti. „Pokud máte Sportovní úsek jako svůj odborný orgán, kterému zadáváte posoudit nebo rozhodnout věci, ke kterým se necítíte plně kompetentní rozhodnout sami, proč se jeho rozhodnutím následně neřídíte? Speciálně, když jste si jeho posouzení v této věci výslovně vyžádali?“ zamýšlí se Petr Bříza.
Podobný názor má i Miroslav Horák, který celou situaci komentuje následovně: „Jak může někdo vyvolat hlasování o zrušení SpS na jednání Sportovního úseku a následně ignorovat jeho výsledek? Bohužel to není poprvé, co jsem se setkal s takto protichůdnými informacemi. Po Mistrovství ČR 2023 jsem telefonoval se Štěpánem Novotným, abych zjistil, jaká je situace ohledně podpory dvouposádkových tříd. Jeho odpověď zněla: ‚Nic se neděje, jedeme dál, žádné změny se neplánují.‘ Přesto o týden později na jednání Sportovního úseku navrhl zrušit podporu dvouposádkovým třídám jako celku. Z osobní komunikace s některými členy komisí navíc vnímám silnou nespokojenost s rozhodováním Výkonného výboru. Zdá se, že v poslední době převažují osobní zájmy a okamžité nápady nad dlouhodobou a konzistentní strategií. Při osobním rozhovoru se členové VV často ani nedokážou za svá rozhodnutí postavit a odpovědnost přehazují na jiné – na Sportovní úsek, Valnou hromadu nebo Komisi mládeže. Tento přístup jen prohlubuje frustraci a ztrátu důvěry mezi zainteresovanými stranami.“
Problematiku ohledně podpory dvouposádkových lodí dále přibližuje Jana Košťálová, předsedkyně Asociace lodní třídy 29er a 49er. Podle ní Štěpán Novotný právě v srpnu 2023 během Mistrovství České republiky oznámil končící trenérce SCM 29er Dominice Vaďurové a dalším zástupcům ALT, že uvažuje o zrušení příslušného SCM. Po vzedmutí protestů proti tomuto rozhodnutí, které by bylo v rozporu se stávající schválenou strategií podpory mládežnických tříd sice SCM zůstalo, ale jako sportovní manažer a místopředseda ČSJ nevyvinul Štěpán žádnou aktivitu směřující k nalezení nového trenéra pro lodní třídu 29er. Aktivní roli v řešení této situace proto převzala ALT, která samostatně hledala trenéra jak v České republice, tak v zahraničí.
ALT následně navrhla spolupráci s reprezentačním trenérem polského družstva 29er během zimní přípravy a připravila podklady pro výběrové řízení na nového trenéra 29er. Klíčovým momentem se kromě zajištění trenéra stala i diskuze nad platností směrnice C22, která definuje strategii podpory mládežnických kategorií. Tato směrnice stanovuje, že základem mládežnické a juniorské reprezentace mají být jednoposádkové i dvouposádkové lodní třídy spolu se surfařskou linií.
Další významný vliv na rozhodnutí o zachování SCM 29er měla kvalifikace Zosie Burské a Sáry Tkadlecové na olympijské hry, která proběhla na jaře 2024, tedy v době probíhajícího výběrového řízení na trenéra. Tato kvalifikace nejen zdůraznila důležitost širšího portfolia lodních tříd pro dosažení olympijské kvalifikace, ale zároveň ukázala, že podpora dvouposádkových tříd má strategický význam. „Bylo velké štěstí, že se SCM 29er nezrušilo, protože dvouposádka na rozdíl od jednoposádky na olympiádě byla. A holky na 49erFX si vedly velmi dobře,“ doplňuje známý jachtař David Křížek. Přesto však během tohoto nejistého období podle Miroslava Horáka existují případy, kdy děti, které původně projevily zájem o ježdění na 29eru, zvolily raději přechod na třídu ILCA právě kvůli nejasné perspektivě SCM 29er.
V souvislosti se zrušením SpS pro třídu RS Feva a přesunutím uvolněných finančních prostředků na SCM ILCA poukazují Havelka, Bříza, Horák i Košťálová na další závažnou otázku. V tomto případě je podle nich naprosto nepřijatelné, že se hlasování účastnil Štěpán Novotný, mj. trenér lodních tříd ILCA, který se tak nacházel v jasném střetu zájmů. Štěpán totiž vykonává několik placených funkcí, což v mnoha případech znamená, že rozhoduje v záležitostech, které se týkají jeho vlastního profesního zázemí. Tato kumulace funkcí byla opakovaně diskutována na Valných hromadách ČSJ, kde byli delegáti vždy ujišťováni, že se Štěpán v případě střetu zájmů zdržuje hlasování, což je minimální požadavek běžné praxe pro zajištění transparentnosti a správnosti rozhodovacích procesů. Nicméně dlouhodobým požadavkem zůstává eliminovat střet zájmů úplně.
V tomto konkrétním případě k tomu však nedošlo, ačkoli střet zájmů byl naprosto zřejmý. Tento fakt zpochybňuje správnost a etiku rozhodovacího procesu a vyvolává pochybnosti o legitimitě celého hlasování. Je důležité zdůraznit, že osoby vyjadřující se k této záležitosti nemají nic proti Štěpánu Novotnému či dalším členům VV osobně, ale zmiňují se pouze o procesních aspektech, které byly porušeny. Kdyby se Štěpán Novotný hlasování skutečně zdržel, z hlediska výsledku by to pravděpodobně nic nezměnilo. Nicméně zachování zásad procesu a transparentnosti je zcela klíčové pro důvěryhodnost rozhodování v takovýchto otázkách.
Petr Bříza vše shrnuje následovně: „Bezkoncepčně ohýbáte pravidla dle potřeby nebo je dokonce tvoříte se zpětnou platností. Ani vám nevadí, že při takto závažném rozhodnutí je přinejmenším místopředseda svazu v naprostém konfliktu zájmů, když opakovaně navrhuje a následně přes opakovaná a zamítavá stanoviska Komise mládeže a Sportovního úseku rozhoduje o zrušení podpory mladých talentů na přípravných dvouposádkových lodích v rámci SpS RS Feva na úkor získání dalších peněz pro jím protěžovanou lodní třídu ILCA a jejího dalšího svazem placeného trenéra.“ Výsledkem je aktuální nerovnoměrný návrh na sezónu 2025, kde je pro SpS Optimist plánovaná podpora v rozsahu 100 tréninkových dnů, pro třídu ILCA v rozsahu 160 dnů, pro surfaře 130 dnů a pro dvouposádky, tedy nyní jen SCM 29er, 100 dnů.
Na základě těchto okolností vyvstávají důležité otázky, na které je potřeba získat oficiální odpovědi:
Kdo původně navrhl zrušení SpS pro RS Feva a proč?
Kdo navrhl změnu financování pro SCM ILCA?
Má navýšení rozpočtu pro SCM ILCA souvislost se zrušením SpS pro RS Feva?
Bylo hlasování procesně v pořádku, zejména s ohledem na střet zájmů?
Proč předseda VV nezasáhl a neupozornil na střet zájmů, když byl zjevný?
Zpřetrhání logického systému a ztráta motivace mladých závodníků
S nepochopením se setkala také věcná část celého rozhodnutí. Tento krok totiž přerušil dosud logický a přehledný systém na sebe navazujících SpS a SCM, který rozděloval lodní třídy do dvou kategorií: jednoposádkové (Optimist, ILCA 4/6/7) a dvouposádkové (RS Feva, 29er, 49er). Zrušení SpS pro RS Feva, který je základním článkem pro rozvoj dvouposádkových lodí, neodpovídá žádnému jasnému a přijatelnému důvodu, a především zůstává neobjasněno, jak bude v budoucnu vypadat výběr talentovaných posádek v této kategorii.
Jak celý systém na juniorské úrovni doteď fungoval přibližuje David Křížek, mimo jiné bývalý trenér SCM 29er: „Olympijský jachting má třídy jednoposádkové a dvouposádkové. Mezi základní dětské třídy patří Optimist a RS Feva. Optimist je výbornou třídou se silnou flotilu, kvalitními závodníky a skvělými trenéry. RS Feva měla vždy menší podporu, ale když jsem přiváděl na 29er ty nejlepší závodníky z Optimistů a Fev, výkony byly často vyrovnané. Opťáci si přinesli pevné taktické a strategické základy, zatímco Feváci měli zkušenosti s genakrem, kosatkou a spoluprací v posádce. Snahou svazu by proto mělo být spíše tyto kvality kombinovat a systém tak zlepšovat, než ho rušit.“
Jedním z hlavních argumentů proti zrušení SpS Feva je negativní dopad na motivaci mladých závodníků. Možnost být součástí oficiální sportovní reprezentace je pro děti zásadním motivačním faktorem. Významnou roli hraje také finanční zajištění reprezentačního družstva, protože vysoká finanční náročnost (například náklady na zahraniční závody, soustředění nebo trenéra) často přesahuje možnosti jednotlivých klubů i rodičů. Tento systém navíc výrazně zvyšuje konkurenci, což v konečném důsledku zlepšuje úroveň sportu. Důkazem je i množství výsledků, kterými posádky z lodní třídy RS Feva kvalitně reprezentují Českou republiku na mezinárodních regatách, kde je účast vybraných posádek s trenérem v podobě jakési oficiální reprezentace podle Havelky z organizačního hlediska nezbytností:
Mistrovství světa
2014: Nikol Staňková a Václav Brabec – bronzová medaile v celkovém pořadí
2014: Jaroslav Čermák a Petr Košťál – stříbrná medaile v kategorii U13
2017: Jakub Dobrý a Tereza Dobrá – 7. místo v celkovém pořadí
2018: Jakub Dobrý a Veronika Cibulková – 4. místo v celkovém pořadí
2018: Petr Tupý a Dan Viščor – 10. misto v celkovém pořadí
2018: Anna Justová a Nela Viščorová – stříbrná medaile v kategorii dívky a 11. místo v celkovém pořadí
2019: Ondřej Baštář a Petr Pelnář – stříbrná medaile v kategorii U13
2023: Monika Křenková a Kristýna Křenková – bronzová medaile dívky, 11. místo v celkovém pořadí
2024: Monika Křenková a Kristýna Křenková – stříbrná medaile dívky, 11. místo v celkovém pořadí
Mistrovství Evropy
2015: Jaroslav Čermák a Petr Košťál – 7. misto v celkovém pořadí
2016: Jakub Dobrý a Tereza Dobrá – stříbrná medaile v celkovém pořadí
2016: Jaroslav Čermák a Petr Košťál – bronzová medaile v celkovém pořadí
2017: Michael Koštýř a Klára Kulhánková – zlatá medaile v celkovém pořadí
2017: Jakub Dobrý a Tereza Dobrá – stříbrná medaile v celkovém pořadí
2017: František Viták a Vojtěch Cibulka – bronzová medaile v kategorii U13
2022: Petr Pelnář a Matěj Červeň – stříbrná medaile v celkovém pořadí
2022: Monika Křenková a Kristýna Křenková – zlatá medaile v kategorii dívky
2023: Monika Křenková a Kristýna Křenková – zlatá medaile v celkovém pořadí a v kategorii dívky
Mimo to se posádky RS Feva též opakovaně umísťovaly na předních příčkách v anketě Jachtař roku, zrušení SpS Feva tedy nelze odůvodnit absencí sportovních úspěchů. V každém případě to znamená ztrátu možností a perspektivy pro posádky na juniorské úrovni, které nemají přístup k takové podpoře, jakou by jinak získaly v rámci tohoto programu. Bez ní dochází nejen ke snížení konkurenceschopnosti, ale i k úpadku celkové kvality závodníků této lodní třídy. Tento negativní trend se nevyhnutelně dotkne i navazujících dvouposádkových tříd, tedy zejména třídy 29er, a v budoucnu by mohl posloužit jako záminka pro rušení dalších SCM. Horák též vyjádřil stejnou obavu, že zrušení SpS Feva by mohlo být prvním krokem k již dříve avizovanému zrušení podpory dvouposádkových tříd.
„Jsem přesvědčen o tom, že celá komunita RS Feva, ale i celá ALT RS spolupracuje systematicky, kolektivně a dlouhodobě na rozvoji třídy a má hmatatelné výsledky (sportovní úspěchy, rostoucí počet posádek). Rozhodnutí VV je tedy za mě velmi necitlivé a je vyjádřením neúcty a pohrdání k dětem, které na této LT jezdí a práci všech lidí na rozvoji RS Feva. Když některé lidi slyším mluvit o dvouposádkových třídách, přijde mi, že je to pro ně nějaký bezvýznamný plevel. A konkrétní rozhodnutí a vyjádření k nim mne v tom jenom utvrzují,“ shrnuje Pavel Havelka.
“Myslím, že se nám dařilo na Fevách vyhledávat mladé talenty, pracovat s nimi a rozvíjet je. Členové SpS měli každý rok přední umístění na ME i MS jak ve svých kategoriích tak celkově. Od roku 2022 pravidelně někteří členové SpS postupovali přímo do SCM 29er,” doplňuje Miroslav Horák.
Jedním z hlavních argumentů pro zrušení SpS Feva byl nedostatek finančních prostředků, který vychází z aktuální situace kolem dotací z NSA. Tyto dotace letos poklesly přibližně o 500 000 Kč a pro příští rok se očekává další snížení. Přesto se tento argument nedá považovat za obhajitelný v momentě, kdy není aplikován rovnoměrně na všechny lodní třídy a je evidentní, že v současné době je hlavním důvodem nedostatku finančních prostředků spíše rozšíření SCM ILCA.
Požadavek na ustanovení a přidělení rozpočtu pro dalšího trenéra třídy ILCA je zcela legitimní, jelikož se jedná o de facto tři lodní třídy, což je pro jednoho trenéra při překryvu závodů nezvladatelné. Je tedy zřejmé, že rozpočet LT lze navýšit, pokud je vůle hledat řešení. Nicméně způsob realizace tohoto kroku, při kterém se problém jedné třídy řeší na úkor jiné, vyvolává oprávněné pochybnosti o spravedlivosti a koncepčnosti přijatých rozhodnutí. „Někdy si musíme říkat pravdu a dělat i nepopulární rozhodnutí. Ovšem ne nekoncepčně a jen na základě krátkodobých řešení,“ komentuje David Křížek.
Skutečným řešením by mohlo být hledání alternativních zdrojů financování, například prostřednictvím sponzoringu nebo dotačních projektů na evropské úrovni apod. K tomu však ze strany svazu nedochází a místo toho se přistupuje pouze k plošnému škrtání, což postrádá dlouhodobou strategii a výrazně ohrožuje podporu tříd, které jsou na rozpočtových prostředcích nejvíce závislé. David Křížek k tomu dodává, že jedním z dobrých příkladů sponzoringu v prostředí českého jachtingu je RODOP, který významně podporuje tuzemský windsurfingový tým. Nicméně samotná iniciativa k této podpoře vzešla přímo od RODOPu, respektive od jeho majitele, který je vášnivým příznivcem jachtingu, nikoliv od samotného svazu.
Opět se ukazuje, že přenášení finanční odpovědnosti pouze na kluby a rodiče je z dlouhodobého hlediska a ve větším měřítku neudržitelné. Pro lepší představu přiložil Pavel Havelka statistiky z YC Pardubice:
Klub přímo mezi závodníky letos rozdělil na podporu jejich činnosti přibližně 80 000 Kč.
Další materiální podpora klubu, zahrnující náklady na trenéra, opravy člunu, benzín, materiál (plachty, kulatiny, lodě, přívěs), dosáhla částky zhruba 300 000 Kč.
V neposlední řadě klub hradí vysoké náklady na údržbu areálu a zázemí pro členy.
Jsou tedy na místě následující otázky: Má Výkonný výbor skutečně za to, že kluby mají prostor nést další finanční zátěž? Jaké jsou konkrétní věcné důvody pro zrušení SpS Feva? Proč je k jednotlivým liniím lodních tříd přistupováno rozdílně? A byla vůbec hledána alternativa, nebo se rozhodnutí přijalo bez zvažování jiných možností?
Diskuze, diskuze a zase diskuze
Existuje však lepší způsob, jak tuto situaci řešit, a zároveň předejít podobným problémům v budoucnu? Klíčem by měla být otevřená a pravidelná diskuze, která by rozhodování VV předcházela. Díky ní by se možná podařilo najít potřebné prostředky v rozpočtu. VV by měl také více spolupracovat s kluby a ALT, aby společně hledali konstruktivní řešení. Zachování SpS/SCM v obou plných liniích by mělo být prioritou a finance na tento účel by se měly nalézt.
“Svaz má podle mě značně zkreslenou představu, že ježdění na jednoposádkových lodích je levnější než na dvouposádkových. Myslím, že právě toto je potřeba přehodnotit. Je nutné dostat jasný signál, že ČSJ bude kromě jednoposádkových tříd podporovat i dvouposádkové třídy, a především jednat dlouhodobě konzistentně,” říká Miroslav Horák.
Diskuze a konzistentnost sdělení jsou přesně tím, co ze strany VV dlouhodobě chybí. Interní komunikace ČSJ je velkou slabinou a není nikterak ukotvena ani v rámci komunikační strategie. Nejde přitom jen o vyjádření ve stylu „souhlasím“ nebo „nesouhlasím“, ale o důkladný dialog se všemi zainteresovanými stranami, který zahrnuje rozbor důvodů, analýzu dopadů a hledání případných alternativ. S tím je spojené také pravidelné a systematické informování širší jachtařské veřejnosti o vývoji klíčových rozhodnutí. Najít optimální řešení je často složité, vyžaduje pečlivé zvážení možností a někdy znamená volbu menšího zla. Avšak právě tato snaha o konstruktivní přístup je zásadní a v tomto případě zcela chyběla.
Pravdou je, že pokus o zlepšení komunikace zde již byl – během jedné zimy probíhala online diskusní setkání. Bohužel však nepřinesla žádné konkrétní výsledky ani aktivity a dále se v nich nepokračovalo.
Pokud jde o zavádění koncepcí, i zde existovaly určité snahy, avšak jejich výsledek byl podobný, jak ilustruje David Křížek: „Trénoval jsem řadu tříd, včetně reprezentačních týmů, a během let jsem získal cenné zkušenosti. Ty však nikdy příliš nezajímaly nikoho z vedení svazu – byl jsem vnímán jen jako běžný zaměstnanec. Přestože některé lidi zajímalo, jak fungují koncepce v zahraničí a jak by mohly být přizpůsobeny českým podmínkám, výsledkem úprav byl vždy kompromisní a nefunkční model. Snaha o to, aby se nikdo necítil uražený nebo nespokojený, bohužel často vedla k polovičatým řešením.“
K nalezení smysluplného řešení v této konkrétní věci je ovšem nezbytné mít k dispozici detailní informace, například o položkách rozpočtu na rok 2025. Bez těchto podkladů nelze problém efektivně posoudit ani navrhnout alternativy. Proto bude možné se k otázce zrušení SpS Feva ze strany zainteresovaných subjektů vrátit až ve chvíli, kdy bude rozpočet zveřejněn, což se očekává před Valnou hromadou ČSJ.
S tím je spojený také apel na zástupce dvouposádkových lodních tříd, aby se aktivně zapojili do Valné hromady, jelikož každoroční nízký počet účastníků z této skupiny výrazně oslabuje jejich vliv na rozhodování o zásadních otázkách. To vede k přehlížení jejich potřeb a zájmů, jak jsme se mohli přesvědčit v tomto případě. Ať už se jedná o Fevu, 29er, 49er nebo jiné dvouposádkové lodě, silnější zastoupení delegátů by mohlo přinést výraznou změnu směrem k lepším podmínkám a spravedlivému rozdělení podpory mezi všechny lodní třídy.
„Každopádně jsme rozhodnutí SpS nenechat padnout a v práci budeme pokračovat,“ uzavírá Miroslav Horák, který věří, že i přes obtížné podmínky se podaří zachovat kontinuální rozvoj mladých jachtařů.
Článek vychází z veřejně dostupných zdrojů a z vyjádření poskytnutých zainteresovanými osobami, přičemž tato vyjádření představují výhradně jejich osobní stanoviska a názory, nikoliv stanoviska organizací, jejichž jsou členy.
Další komentáře širší jachtařské veřejnosti k nalezení po kliknutí na následující odkazy:
Comments